Proč se Zvičina jmenuje Zvičina?

A co když má pravdu miletínský dějepisec Jan Nepomuk Lhota (1811-1890), že název našeho vrchu pochází od slova „zvýšina“? Hořický učitel a kronikář František Strnad (1885- 1950), ten odvodil název od slovního kmene -vid- (infinitiv viděti), předpokládaje, že Zvičina v dávnověku byla strážným vrchem v pomezním hvozdu české země. 

Další spoustu informací o Zvičině najdete na stránkách nové knihy profesora RNDr. Karla MartinkaPůvod slova Zvičina rovněž neváhal hledat v dávných časech Antonín Jan Jungmann (1775-1854), lékař a v roce 1839 rektor Univerzity Karlovy. Byl to on, kdo v roce 1827 ukázal na možnou souvislost se staroslovanským bohem světla Zvíčem. Tuto hypotézu uvítal a vložil v roce 1839 do svého pětidílného „Slovníku česko‑německého“ jeho starší bratr Josef Jungmann (1773-1847), filolog a překladatel. Později (v roce 1874) Jungmannovu myšlenku s nadšením převzal, pokládaje ji za skutečnost, František Bohuslav Petera-Rohoznický (1798-1877), bělohradský farář, vlastivědný spisovatel a amatérský archeolog. Ten doslova napsal: „Hora Zvičina jest snad bez snadu od staroslovanského Boha světla Zvíče, Zvičinou nazvaná neboť tu ještě před věky Zvíč chrám svůj míval, kdež naši prapraotcové jemu na čest 24 ÚVODEM DVĚ OTÁZKY ohně pálili: tu na této světla plné hoře jemu se, jakožto mocnosti nejdobročinnější, klanějíce.“ Ve své fantazii Petera mínil, že na vrcholku Zvičiny naši pohanští předkové spalovali ostatky svých zemřelých (obr. 1). Dnes jsou tyto názory považovány za romantický dohad. 

Přemítání o tom, že kdysi kdosi při krásném výhledu z vrcholku měl zvolat „Wie schön!“ („Jak hezké!“), což v německém zvičinském dialektu zní jako „Wie schien!“, z čehož hora obdržela své jméno, jistě netřeba brát vážně. Tento názor odmítl dokonce horlivý učitel z  Mostku Franz Jirasek v  německé „Vlastivědě Vrchlabského okresu“. Neméně anekdotický názor uvádí kronika zvičinských osadníků -Němců. Zvičina byla prý pojmenována po sv. Swithunovi, anglickém biskupovi z Winchesteru († 862), jemuž měla být zasvěcena původní kaplička na vrcholku. 

Karel Kořistka (1825-1906), geodet, topograf a zakládající rektor Královského polytechnického zemského ústavu v Praze, byl, domnívám se, v roce 1877 prvním, kdo upozornil, že hora by mohla nést jméno od názvu vesnice, dodnes na ní ležící. Pojmenování vsi vyložil v roce 1897 Antonín Kotík (1840-1919) z Nové Paky, spisovatel, redaktor a historik (autor proslulého spisu „Pláč koruny české“). Podle Kotíka jméno Zvičina vzniklo z osobního jména Zviek, podobně jako zeman Milota dal jméno Miletínu či Teta Tetínu nebo Zdoba Zdobínu. Tento názor přijal též Josef Karásek (1868-1916), miletínský rodák, slavista a  historik slovanských literatur. Ten vzpomenul téma „Zvičina‑Zviek“ v  článku „Krokův zlatý stolec“.

Pojmenování Zvičiny po jakémsi Zviekovi považuje za věrohodné nejenom slovutný gymnaziální profesor Antonín Profous (1878-1953), ale též německý regionální badatel Erhard Müller v knize o pomístních jménech na Vrchlabsku z roku 1938.

Historikům dnes chybí jen „jakási maličkost“, a sice, dozvědět se: kdo to byl ten záhadný Zviek? Počkejme si, snad nám to někdo z  historiků někdy poví… Nicméně, přijmeme -li za pravdu, že hora dostala jméno podle vesnice, pak vlastně víme, KDY začali Zvičinu zvát Zvičinou: počátky hledejme snad v 15. století. Písemnou zmínku o „Zwiczÿnie“ však přineslo až století následující, kdy v roce 1544 byla zvičinská ves zapsána do Desek zemských (podrobněji v kap. 4). Odkazy na různé verze názvu hory shromáždil Franz Kaiper (1909-1943). 

Méně nezodpovězených otazníků zůstalo k dnešnímu dni u druhé otázky, snad proto, že otázka patří do přírodovědy, a tato disciplina mívá hmatatelné doklady k jejímu posouzení.

Jak Zvičina vznikla, jak došlo k jejímu vyzdvižení?

„Mezi lidmi“ kolují dvě zcela nepravdivá vysvětlení. Obě špatné navíc i tu správnou se dozvíte na stránkách knížky :-)