Vyhledej
Jaroměřsko > Historie > osobnosti

Astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar píše pro Královédvorsko o historikovi astronomie Zdeňku Horském

Redakce / 4.04.2021
Se Zdeňkem Horským jsem se seznámil prostřednictvím našeho členství v Čs. astronomické společnosti, kde jsem působil ve výboru Společnosti a Zdeněk byl předsedou historické sekce této společnosti.
Okamžitě jsme si padli do oka právě kvůli těm vazbám mezi historii a astronomii. Od r. 1973 jsme společně připravovali v tříletých intervalech celodenní Panelové diskuse redakční rady věstníku Společnosti Kosmické rozhledy na různé vazby astronomie na filosofii, umění, popularizaci, nové objevy atd.

Zdeněk HorskýObvykle jsem ty panely řídil a v panelu bylo podle okolností tak asi patnáct řečníků, které jsme podle zvolených témat oslovili. Zdeněk pak záznamy zapisoval na magnetofon, a ten pak obětavě přepisovala Mgr. Helena Holovská, rovněž členka Společnosti. Takže všechny diskuse jsou k mání ve Věstníku Kosmické rozhledy, který se tiskl rotaprintem a nepodléhal cenzuře.

Zdeněk Horský pracoval v Historickém ústavu ČSAV a tam se věnoval předmětům výzkumu, jak to popisuje správně pan Filip Pýcha a líbí se mi jeho výstižné hodnocení různé kvality jeho studií.

Historický ústav se proslavil v čase sovětské invaze tím, že den po dni sestavil obraz dějů nejenom v Praze a přesně podle pravidel historického bádání je publikoval v Černé knize, která je příkladem statečnosti celého ústavu, jenž tak poskytl velmi detailní svědectví, jak invaze probíhala a jaké to mělo následky. V r. 1970, kdy nastala opět tuhá komunistická diktatura byl celý ústav rozpuštěn a to byl důvod, proč se Zdeněk ocitl na dlažbě. Nejprve ho zaměstnala jako tajemníka Čs. astronomická společnost a po třech letech ho přijal ředitel Astronomického ústavu ČSAV do zaměstnání tuším na místo ondřejovského zahradníka, ale to nevykonával, pracoval na pražském pracovišti ústavu, kde sídlilo ředitelství ústavu.

Od r. 1976 jsme společně se Zdeňkem a mým dalším kolegou astronomem RNDr. Pavlem Mayerem, DrSc. spolupracovali na rukopisu astronomické části encyklopedie Orbis Pictus, nejdelší byla má část o dějinách vesmíru, ale Zdeněk napsal partii o dějinách poznávaní vesmíru a Dr. Mayer o vývoji astronomické pozorovací techniky. První vydání encyklopedie Vesmír viselo však na vlásku kvůli mé části, kde jsem měl ilustrace o přistání amerických astronautů na Měsíci, a poprvé v češtině jsem psal o teorii velkého třesku, což bylo pro cenzuru sprosté slovo. Ve druhém vydání knihy jsem musel vynechat ty snímky, ale na text jsem nesáhl.

V době normalizace jsme se Zdeňkem využili jeho hudební erudice na večerních pořadech v Ondřejově buď v knihovně ústavu, ale jednou i přímo mezi pozorovacími kopulemi k přehrávání skladeb vážné hudby na mém gramofonu a z mé sbírky gramofonových desek, což Zdeněk předem představil posluchačům z řad ondřejovských astronomů, techniků a jejich rodinných příslušníků.

V r. 1988 přišla Slovenská televize zásluhou vědeckého redaktora RNDr. Jaroslava Čorby s nápadem oslovit různé intelektuály, co považují za svých sedmi divů světa. Televize oslovila i Zdeňka Horského, který své divy stihl natočit, ale už se nedožil jejich premiéry. Zemřel asi den před jejich premiérou, kterou jsem viděl sám v nemocnici, protože jsem si tam léčil zlomeninu stehenního krčku po pádu z kola.

Považuji Zdeňka dodnes za téměř renesančního myslitele, který v době, kdy jsme prožívali nejproduktivnější období svých životů, se navzájem obohacovali svými nápady a komentáři k tzv. normalizaci, v níž jsme byli uvězněni. Zdeněk mi však v r. 1987 řekl, že podle jeho odhadu do dvou let režim padne, že jako historik zaznamenává jeho prohnilost.

Jiří Grygar

foto Jiří Grygar: Fyzikální ústav Akademie věd ČR
foto Zdeněk Horský: Společnost pro dějiny věd a techniky

Související články
Hvězda mezi absolventy královédvorského gymnázia? Historik astronomie Zdeněk Horský!
Bedřich Skála, královédvorák, který s bráchou a kamarádem postavil loď a obeplul na ní zeměkouli
Jedinečné osobnosti regionu jsme vám představili v unikátním projektu JAK SE TU ŽIJE
Celých dlouhých 40 let trvalo, než byl muži akceptován ženský Sokol a 50 let, než byl ženám umožněn vstup do předsednictva Sokola!
Vaše komentáře

Přečteno 350x