Vyhledej
Jaroměřsko > Služby občanům > Politika

Hrubá kalkulace projektu Mayerovy továrny ve Dvoře Králové nad Labem

Dopis Ondřeje Mikeše zastupitelům města

Redakce / 29.05.2023
Vážení zastupitelé města Dvůr Králové nad Labem, oslovuji Vás podruhé, opět doporučeně, tedy prokazatelně, s informacemi, které Vás mají ve veřejném zájmu seznámit s podstatou investiční akce – přestavbou Mayerovy továrny a které mají za cíl v co nejkratším termínu eliminovat co nejvíce už napáchaných škod, příp. plánovaných výdajů spojených nejen s tímto megalomanských projektem.
Při použití zkratkovitosti je můj osobní pohled na částečné konání vedení města spojené nejen s přestavbou „Mayerky“ možno definovat tímto amatérským veršem :


Kazisvět škodil – všem okolo se smál
Nářky lidí kolem – zcela přezíral
Kazisvět škodil – všem okolo se smál
Občan se neozval – tak škodil čile dál




Kazisvět  ……   je manuálně nezručný, nešikovný člověk, který pokazí a zničí vše, na co sáhne. V případě Kazisvěta se nejedná jen o nešťástné náhody, stejné slovo máme i pro toho, kdo škodu páchá záměrně pro jakýsi snad svůj dobrý pocit. Přítomnost takového člověka kdekoliv je nežádoucí, zejména na pracovišti.

Tento krátký verš definující dvorský kolorit má za cíl ukázat odtrženost myšlení vedení města od potřeb města a občanů. 

V příloze jako podklad pro Vaše budoucí rozhodování zasílám osobní hrubé kalkulace a srovnání akce stavby a provozování Mayerovy továrny ve Dvoře Králové nad Labem (DK) a UFFO v Trutnově (TU). Nekladu si za cíl udělat podrobnou analýzu, ale na základě veřejně přístupných informací  a nějakých logických předpokladů chci ukázat, že i v případě  vysoké dotační úspěšnosti jsou náklady na provoz této stavby významnou, nepřehlédnutelnou položkou již nyní vysoce deficitního hospodaření města Dvůr Králové nad Labem, v případě finanční spoluúčasti (která bude jasně součástí příp. stavby)  se jedná o likvidační investici budoucího rozvoje města. Předem se omlouvám za hrubost úvah, jelikož stavba „Mayerky“ je zahalena mlhou neurčitých, nejasných informací, které se mění v průběhu času. Domnívám se, že ani vedení města neví kloudně co chce, příp. co od stavby očekává, jen je přesvědčeno, že tento typ stavby nyní musíme mít a to je další střípek ke „šťastnému budoucnu“ – ale koho? Příloha však ukazuje na mylnou představu vedení města. 

Srovnání v příloze má za cíl kvantifikovat demografické, finanční a logické souvislosti v podobně zaměřených stavbách v DK (teprve projektované) a TU (již nyní stojící), kde na trutnovské stavbě si můžeme vzít příklady z nákladovosti stavby a provozu atd.¨

DK jako město má cca 15tis. obyvatel, jako obec s rozšířenou působností (ORP) má cca 27tis. obyvatel.
TU jako město má cca 29tis. obyvatel, jako obec s rozšířenou působností (ORP) má cca 62tis. obyvatel. 

Na těchto datech je TU jako město 1,94x a jako ORP 2,31x větší na počet obyvatel. Je vedení města s touto skutečností seznámeno a budoucí plány tuto skutečnost reflektují?

Dále tabulka ukazuje koeficient počet míst k sezení ve veřejných kulturních budovách na 1000 obyvatel ORP. Součástí nejsou místa sezení v kinech (DK 219/ TU 256), kde by data zkreslovala výsledek v ještě větší nelogičnost plánů DK. Tento koeficient je ukázán ve 2 reálných scénářích a v 1 fiktivním, budoucím. Reálné scénáře v první verzi vycházejí z dat roku 2007, kdy v DK byl Hankův Dům a v TU pouze Národní dům a kde nutno dodat, že TU tím deficitem počtu míst potřeboval nový kulturní stánek „jako sůl“. V tom roce je patrné, že DK měl 3,79x více míst k sezení na 1000 obyvatel než ORP TU. Druhý reálný scénář je z roku 2023, kdy v DK je Hankův dům, ale v TU už je mimo Národní dům i UFFO. Tento současný scénář ukazuje, že v současnosti má DK stále o cca 18% více míst k sezení na 1000 obyvatel ORP než TU a potřeby Trutnova byly sanovány. Třetí scénář, fiktivní, který je koncipován po případné dostavbě „Mayerky“ ukazuje, že pokud stav v Trutnově zůstane totožný a my vedle Hankova domu ještě zprovozníme „Mayerku“ s deklarovanými dalšími cca 700 místy k sezení, dostaneme se na koeficient, který říká, že DK bude mít 3,13x více míst k sezení na 1000 obyvatel ORP než TU.

Kde se seženou návštěvníci do kulturních zařízení ve DK? V příloze jsou znázorněny mapy Královehradeckého kraje, tak i ORP DK. Je reálná představa, že obyvatelé DK jsou 3,13x „kulturnější“ než obyvatelé TU, resp. jsou ochotni investovat 3,13x násobek svého času a financí oproti obyvatelům TU? Nebo je reálnější úvaha, že obsazenost kulturních „stánků“ v DK bude cca 3,13x nižší, tedy nereflektující rentabilitu či logiku provozuschopnosti ? Pokud se upíná vedení města k přespolním návštěvníkům, bude nutná masivní podpora provozu v souladu se slibem zastupitelů sloužit obyvatelům vlastního města, za které byli zvoleni ? Zajímavostí je i faktická poznámka pana starosty Ing. Jana Jarolíma ze slavnostního zahájení Juniorfilmu 2023 ze dne 5.5.2023, kde se diví nízkému počtu lidí na bezplatné tradiční mezinárodní akci a rádobyvtipnou udivenou glosou pokládá otázku, zda by se mělo lidem platit, aby chodili na tento typ akcí. Budou tedy lidé chodit na jiné typy akcí v dostatečném, efektivním množství reflektující velikost projektované stavby, když nechodí ani na bezplatné?  

Další data ukazují plánované hospodaření jednotlivých měst na základě vlastních příjmů a rozpočtu dle veřejných oficiálních informací z dubna 2023. Město DK má vlastní příjmy 508 mil. Kč, plánované výdaje 666 mil. Kč a tedy plánovaný schodek 158 mil. Kč. Poměr deficitu vůči vlastním příjmům je v DK 31,10%. Město TU má vlastní příjmy 802 mil. Kč, plánované výdaje 918 mil. Kč a tedy plánovaný schodek 116 mil. Kč. Poměr deficitu vůči vlastním příjmům je v případě TU 14,46%.  Město DK má tedy plánovaný deficit 2,15x vyšší v poměru k vlastním příjmům než TU.

Deficity jsou u obou měst nepěkné, v případě DK naznačují blížící se či už konající se volný pád- čerpání úvěrů a rozpouštění finančních rezerv bez návaznosti do jasného přínosu investic něco nedávno minulého připomíná. Ano, stále obdobný vzorec chování u určité skupiny. V případě těchto čísel by měly nastat prvky krizového řízení (prioritizace a odklad investic, dluhová brzda, personální stop-stav  atd.) a ne vymýšlet další výdaje, které nemají ekonomickou návratnost, což kulturní zařízení i přes moji nejbujnější fantazii prostě v tomto typu a místě realizace nemá.  

Další data mají za cíl ukázat, kolik by stály investiční náklady v pořizovací ceně a na 1 obyvatele ORP. Můžeme se odrazit ve veřejné informaci, že UFFO TU stálo 480 mil. Kč a v mlhavých informacích z města DK, že stavba má stát min. 800 mil. Kč + DPH. Zde je tak málo informací, že vzhledem k profesionalitě vedení města bych už rovnou počítal s rovnou 1 miliardou Kč, pokud se nemá jednat o stav dokončení na úrovni „holobyt“ a to by bylo, aby se i nějaké vícepráce či inflační doložka v šikovně napsané smlouvě nenašla. Vzhledem k počtu obyvatel ORP by pak investiční nákladovost na 1 obyvatele ORP byla cca 37 tis. Kč, tedy cca 4-5x větší než v případě TU.

Zde prosím o shovívavost k datům, protože jednak v případě DK se není možno dopátrat konkrétnějším datům, a v případě TU se jedná o veřejnou informaci a moje časové možnosti nedovolují pročítat rozpočty a výroční zprávy 15 let nazpět. Může zde být vyšší nepřesnost, ale cílem je ukázat to několikanásobné (cca 4-5x) zatížení na obyvatele vůči ORP TU. Nedomnívám se, že ani propojenost určitých osob „dotačního, investičního a majetko-správcovského oddělení“ s hlavním protagonistou stavby „Mayerky“ ve městě DK mnoho dokáže, když v roce 2023 je plánovaný schodek 158 mil. Kč. Nebo že by se letos dotace na vše nedávaly a na stavbu a projekci „Mayerky“ dostaneme najednou 100% ? Anebo oddělení nepracuje optimálně? No nevím, každopádně by město a jeho vedení nemělo brát na sebe roli zaopatřovacího ústavu pro známé a bližní, ale dávat šanci schopným a pracovitým, ač to třeba vzhledem k mzdové politice není vůbec jednoduché. Ale nemělo by na tento princip rezignovat, přeci jen už není „tenkrát“, ač se tak někteří svým papalášstvím s dobou minulou velmi rychle sblížili. Je reálné očekávat že v budoucnu při stále častějších veřejných prohlášeních o rozpočtových úsporách státu na tyto stavby bude ? Nebo se budou jako hloupí Honzové divit – „To jsme nemohli tušit…., Za to my nemůžeme…., To nám nikdo neřekl …..“  a tisíc dalších tupých výmluv ukazující na mentální práci se souvislostmi ve vedení města.

Další část má za cíl ukázat výdaje měst na provoz kultury v roce 2023. Dále z tabulky je patrné, že provoz UFFO stojí jako plánovaný neinvestiční příspěvek v roce 2023 37 mil. Kč, kdy v minulých letech  2018-2022 to bylo cca mezi 33 a 44 mil. Kč. Dá se tedy předpokládat, že pokud by v DK zůstal jak Hankův dům, tak i Mayerka, částka by stoupla minimálně také o tuto částku. Buďme však féroví, a odečtěme cca 11 mil. Kč jako v TU, což jsou pravděpodobně příjmy ze vstupného, nájmů apod. Náklady na provoz pokud budou obdobné jako v TU budou činit tedy cca 26 mil Kč.

Můj osobní tip je, že částka by musela být vzhledem k předimenzovanosti ještě podstatně vyšší, protože by podíl tržeb na vlastním hospodaření byl malý. Také lze legitimně očekávat, že v případě přiznání konkrétního druhu dotace bude vlastní dotace podmíněna neprovozováním komerčních aktivit – tedy koncertů, divadel apod. (které jsou v dané lokalitě samy o sobě problém) v plné verzi, což vlastní příjmy značně zeštíhluje. Při vší úctě si nemyslím, že tento typ stavby naplní místní ZUŠ či spolky tak, aby prostor nezel prázdnotou.  A obrovský prostor naplněný pouze třeba 10-30% působí depresivně, neútulně, divně – prostě prázdně a vlastní hlas vás v ozvěně děsí.

Poslední část tabulky má ukázat, že v případě externího financování např. ve výši objemu 400 mil. Kč by v jakékoliv variantě došlo k dalšímu likvidačnímu finančnímu zatížení města. Je možno nastavovat výši úroku (to nastavuje trh), výši úvěru (to nastavují potřeby) a délky splácení (finanční strategie). Ve variantě úvěru 400mil Kč. by při nejnižší splátce, úroku 5% a délce splácení 20 let činila jen roční splátka 32 mil. Kč, a celkem by se přeplatilo 240 mil. Kč. Při zkrácení délky splácení na 10 let a zachování ostatních parametrů by roční splátka činila 51 mil. Kč a přeplatilo by se „jen“ 110 mil. Kč.
Součet každoročního neinvestičního příspěvku a splátky by v nasimulované variantě byl mezi 61 a 80 mil. Kč. To je mimo realitu rozpočtu, protože tato akce by odčerpala dalších 12-16% procent příjmů rozpočtu, přičemž v roce 2023 je plánovaný deficit ve výši 31,10% vůči vlastním příjmům města. 

Zde si dovolím tvrdit, že pokud si vše nebudeme malovat narůžovo, protože ani minulost neukazuje, že ostatní akce šly jak „po drátku“ a přijmeme fakt, že nějaké peníze budeme muset nainvestovat „ze svého“, tak se domnívám, že úvěrující subjekty vzhledem k rozpočtu města, jeho deficitu, smysluplnosti investice atd. nebudou sdílet stejné nadšení jak několik od reality odtržených zastupitelů a odrazí se to na úrokové sazbě a podmínkách úvěru. Parametry úvěru příp. jiného financování jsou diskutabilní, protože nikdo nic kloudného neví, až na sebevědomé prázdné věty vedení města. Pravděpodobně bude také reálnější sazba úroků kolem 7%, což další financování prodražuje o 5 mil Kč ročně dle varianty délky splácení – tedy výše přeplacení jistiny úvěru by se zvýšila o 50, resp. 100 mil. Kč..

Pokud město tápe jak připravovat projekty a jak se to má vlastně dělat, nebo jen pokud se chcete vzdělat a zároveň vidět černé na bílém jak se to má dělat, doporučuji se seznámit s dokumentem Ministerstva pro místní rozvoj s názvem :  Zdravé finanční řízení ve vazbě na strategickou práci z roku 2022. Pokud chcete ušetřit studium (které doporučuji), tak já Vám prozradím, že jako ve Dvoře Králové nikoliv. 

Pokud by město udělalo základní kvalitní analýzu funkčnosti systému (efektivnost, hospodárnost, účelnost výdajů spojených s kulturou), následovala by analýza struktury, která by odhalila kolik obec vydává na kulturu a např. ukázala kritérium nákladovosti na 1 obyvatele, která by se dala porovnat s jinými obcemi v komparativní analýze, vyšlo by patrně na první pohled (viz. příloha), že např. oproti Trutnovu nejsme co se týče kulturních prostor na počet obyvatel v deficitu, naopak a případná investiční náročnost další akce by opět byla v porovnání k počtu obyvatel neuměřená (bez ohledu na získanou dotaci). Pak by se pravděpodobně neplánovalo na městě podle toho jak se kdo probudí, okamžitého procitnutí, možné dotace, či velikosti investiční akce, ale podle skutečných potřeb města a jeho obyvatel. 

Pokud by se vzala v potaz ještě ekologická zátěž, umístění objektu, návaznost na další infrastrukturu, absence parkovacích míst, absence dostatečné kapacity ubytování a další, tak nic nehraje ve prospěch tvorby projektu, který se tím stává mrtvým. Škoda, že ta nevědomost stála nemalé peníze už v projekční fázi a že tímto fantazijním přístupem jsme zdržovali plno dalších subjektů v soutěžích, projekci a povolovací části. Ale srdce projektantovo muselo plesat v záři reflektorů.  

Je jasné, že město má své odbory se specializací na tuto problematiku, které však mají pravděpodobně jiné priority nebo analyzují na základě požadavku. Na to abych velmi nahrubo, ale s obdobným výsledkem, zanalyzoval tu nekoncepční nesmyslnost mi stačila několikaminutová úvaha a pár hodin hledání dat v otevřených zdrojích. Pokud bych měl informace přímo od „vizionářů“, mohlo by to být přesnější, na výsledku by to ale mnoho nezměnilo.

Z výše uvedeného se osobně domnívám, že záměry vedení města jsou v ostrém kontrastu s realitou, jejich podstata ve mne vyvolává potřebu investic za každou cenu i z externích zdrojů a nemající jasně definovaný přínos pro další rozvoj města. Je zde také velký tlak na rozjetí velkých investičních akcí a personálie kolem těchto rychloakcí jsou silně podezřelé, je možné pozorovat touhu čerpat úvěry  na investice s nejasným přínosem, dokud to jen jde. Ve vrcholném vedení města jsou nejednoznačné indikátory, kdo je „tahounem“ tohoto směru uvažování, kdo „legitimizátorem“. Tiskové oddělení dává nepoměrnou částí přednost v tiskových prohlášeních z velké části osobám mající neveliké zásluhy na vlastních projektech, ale budující si vlastní auru schopností přisvojováním si cizích úspěchů a nehlášením se k vlastním či společným neúspěchům.  

Pozn. : Jako perlička z jiného světa působí v roce 2022 obhajoba navýšení investice při stavbě bazénu ve Vrchlabí o 8 mil. Kč na celkem 196,5 mil. Kč + DPH, přičemž ve Dvoře Králové nějaké stovky milionů navíc nejsou peníz a nejsou ani důvodem pro změnu myšlení a sebereflexi. 
Všichni zastupitelé do jednoho stvrdili věrnost městu slibem : " Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky. " 

Zde bych jako pozorovatel uvedl, že někteří zastupitelé svým minulým a někteří svým současným konáním tento slib porušili, porušují či se o to alespoň pokusili, pokoušejí. Ať už úmyslně nebo důvěrou v nesprávné rádce. Na všech zastupitelích a občanech je, aby tyto „Kazisvěty“ buď usměrnili nebo lépe nenásilnou formou zbavili rozhodovacích pravomocí.

Osobně za sebe navrhuji, aby vzhledem k eliminaci budoucích nevratných finančních a morálních škod byly ihned všemi možnými prostředky zastaveny výdaje na projekci a s ní spojenou přestavbu  Mayerovy továrny vč. veškerých přípravných prací. Bude to nepříjemné, bude to drahé, bude to asi i trapné pro externí zúčastněné, ale občané by neměli být rukojmími šílených plánů pár lidí a měl by zvítězit princip morálky. Ušetří se tím budoucí škody vyššího rozsahu. Osobně je mi líto lidí s projektem personálně spřízněných, kteří pouze dostali za úkol se plánu účastnit a kteří pouze měli smůlu na zadavatele a jejich osobnostní charakteristiky. Výzvou pro hlavní protagonisty je si přiznat, že tento směr uvažování se nepovedl, že někdy je normální se mýlit - špatné je však se mýlit cíleně a opakovaně a tvářit se u toho překvapeně, což je u tohoto projektu, města a stále stejných osob dosti typické.  Pokud má někdo, natož projektant, neřiditelnou touhu vymýšlet nové projekty bez hlavy a paty, jejichž objem je v rozporu s investičními možnostmi investora, příp. v rozporu se zájmy investora, bylo by pro město přínosem se ho zbavit a dát mu možnost se znovu předvést co v něm je na volném trhu práce. Předešlo by se tomu, že by neškodil aspoň v našem městě. Chápu, že být zadavatelem projektů z „veřejné kapsy“ je zajímavější než být vykonavatelem projektů smluvních investorů požadující kvalitní výsledek a že tento stav může pomýleného projektanta vykolejit mimo realitu a začít si plést jednotlivé role.  

Moje osobní zkušenost s přestavbou chlazení ledové plochy na neozkoušený systém ICE-GRID při stejných personáliích, kde šlo však „pouze“ o vyšší desítky milionů korun, a kde situaci řešila většina zastupitelů v posledním stádiu příprav napovídají tomu, že minimálně část vrcholného vedení města je jasně nereformovatelná se sníženými možnostmi nápravy, protože pokud nevyšel v mém pohledu „švindl“ v podobě „zázračného“ chladícího systému, jehož jedinou kontroverzní výhodou byla mobilita systému (což uznejte v případě stacionárního zimního stadionu není něco, co dává smysl), přičemž cenová hladina byla jinde (rozumějte výše) než klasické, ozkoušené, efektivní systémy chlazení, a funkčnost chladícího systému byla při vyšší okolní teplotě v jiné lokalitě na vlastní kůži ozkoušena jako nevyhovující (tedy člověk bruslil ve vodě),  tak se vymýšlí další akce podobného označení („švindl“), ale o řád vyšší, ve výši cca 1 miliardy korun českých. Jako políček od volených zástupců se dá považovat současná situace, kdy původně mohutně prosazovaná obnova chladícího systému je najednou neprioritní, a technologie z roku 1967 má najednou asi ještě změnou názoru samozvaných odborníků neomezenou perspektivu. Občas se objeví i názor, že postavíme stadion nový a lepší, s čímž se nedá nesouhlasit, ale máme na to? A v jakém časovém horizontu?  Nebylo by lepší přestat se vznášet? 

Reálie kolem projektování změny a výběru chladícího systému byly takové, že aniž by bylo vypsáno výběrové řízení, tak určité subjekty (vyhrazuji si právo krýt u veškerých informací zdroje informací) už věděly zadávací podmínky, divily se že ač to je poptávané, tak nikde ve veřejných registrech výběrových řízení ani zmínka. Mimochodem za podobný prohřešek – zmanipulování veřejné zakázky - kdy se vynášely interní informace, dostal v blízké minulosti státní památkový ústav při rekonstrukci Kuksu pokutu 314 mil. Kč a několik lidí si šlo odpočnout za mříže.  Aby bylo jasno, nemám nic proti těm mřížím pro hříšníky, ale nechci, aby město platilo penále za pravděpodobný, dle minulých vzorců se opakující „švindl“.  Chceme díky pochybným vzorcům chování být následovateli a věhlas města podpořit negativní reklamou? Nejsem názoru že i negativní reklama je dobrá reklama, protože se pak jako obyvatel dostávám do skupiny mdlých občanů, kteří si zvolili zastupitele mdlého rozumu. Takový David Rath, Jiří Švachula či manželé Kottovi by mohli vyprávět, jak sklouznout na šikmé ploše, ale příkladů je nespočet. Velké i malé veřejné zakázky inklinují ke „švindlu“, bohužel jen u malé části se ten „švindl“ prokáže.

Jsme na křižovatce, kdy je před námi varianta zaplatit si investici „Mayerky“ ze svého, což absolutně bez diskuze vylučují ekonomické možnosti města, nebo se vydat do džungle plné dotací, kde stačí malé škobrtnutí, abychom se dostali na socioekonomické dno sídel ČR. A že těch škobrtnutí a dalších negativ ve Dvoře Králové nad Labem v minulosti bylo. Navíc nikde není jistota přiklepnutí všech různých forem a druhů dotaci, naopak, peněz je stále méně.  

„Krásný“ pokus o další dvorský „švindl“ lze popsat také třeba na kauze bytů v lokalitě Na Berlinku na webových stránkách aktivního kolegy a spolužáka Václava Valáška www.valasek.dk/blog, kde je popsán způsob metení pro pravděpodobně předem vybranou pochybnou firmu. Opět akčnost lidí s problémem spojených a pomoc odpovědných zastupitelů ukázala, jak se něco v zákulisí připraví, a pak ti stejní zástupci vedení města jako u „Mayerky“ se diví, že o tom nevěděli a zkoušejí to takto pořád dokola a ono občas něco vyjde, občas už nějaké náklady na investici jsou proinvestovány a zase znova, pokud nevznikne vždy nějaká silná protisíla ohrazující se proti logice a podstatě projektu.
Nemělo by být podstatou zastupitelské demokracie zvolení odpovědných zástupců, které nebudeme muset online kontrolovat, aby zase něco nevyvedli a my se budeme moci věnovat každý svojí práci, rodině, koníčkům apod. Ve Dvoře Králové nad Labem je to o tom, že občané musí nadprůměrně přemýšlet o tom, co zase pár lidí chce provést, zkusit, „zašvindlovat“ a co to bude znamenat pro každého jednoho z nás a to jenom kvůli pár lidem ve vedení – „Kazisvětům“. 

Bylo by vhodné, aby dvorští zastupitelé ctili aspoň nejzákladnější morální pravidla ve formě desatera :
1.    Cti slib zastupitele.
2.     Cti morálku a zůstaň slušným člověkem.
3.     Připomínej si často důvody, pro které jsi o to stát se zastupitelem usiloval.
4.     Naslouchej občanům, neb ty ti dali mandát.
5.     Věnuj čas a pozornost všemu podstatnému, pro co hlasuješ. Pokud nejsi ochoten věnovat čas a pozornost všemu podstatnému, svého mandátu se vzdej!
6.     Nemáš-li informace, opatři si je. Dokud je nemáš, nehlasuj!
7.     Buď rozhodný a odvážný.
8.    Mlčením projevuješ lhostejnost; je-li problém, hovoř, sděl svůj názor.
9.     Sdělení, kterého se ti od občanů dostává suď s pokorou; nepovyšuj se. Není důležité kdo a jakou formou se k tobě obrací, ale co ti chce říci.
10. Buď nohama na zemi.

Zajímavým postřehem od minulé zmínky o přestavbě bývalé školy Komenského je fakt, že na uliční straně max. ke dni 9.5.2023 přibyla plachta a také prvních několik nových oken. Dne 15.5.2023 jsem byl zástupcem realizační stavební společnosti a zároveň radním města DK p. Luďkem Krýzou telefonicky pozván na prohlídku nemovitosti, čehož jsem následující den využil a za nejprve hlasitějšího vyjasňování svých postojů jsme následně za asistence p. Tomáška ze stavebně-technického dozoru (snad funkci označuji správně) navštívili vnitřek, kde vše běželo na plné obrátky a dílo zejména uvnitř se dralo na svět.  Smutnějším faktem však zůstává, že zatímco stavba byla vysoutěžena a následně dne 26.4.2022 podepsána za určitou částku (dle veřejného registru smluv za cca  46,9 mil Kč bez DPH), kde se psalo v článku V. bodu 3 jako o ceně nejvýše přípustné vyjma víceprací, méněprací a záměny položek, tak v bodu 7 je již obezlička, že stavba může být ze strany objednatele navýšena o inflaci, ale až po 1.1.2023. Již 31.5.2022 dle dodatku smlouvy D1 byla cena navýšena o další více než 2,011 mil Kč bez DPH a jako argument v dodatku byl uveden konflikt na Ukrajině a navýšení cen komodit a materiálů o desítky a stovky procent, tedy se dodatek odkazuje na inflační vlivy. Dle dodatku byly údaje prokonzultovány s místostarostou města Ing. Janem Helbichem. Následujcí dodatek D2 ze dne 27.9.2022, který projekt stavbu zase prodražil o dalších cca 1,598 mil. Kč + DPH se odvolával zase na válečný konflikt  a růst komodit a materiálů o desítky až stovky procent a nepřesnosti a záměny materiálu za lepší, takže se dodatek odkazuje částečně taktéž na inflační vlivy. A aby toho nebylo málo, celé se to zakončilo dodatkem D3 z 14.4.2023 za objednatele podepsané starostou města Ing. Jan Jarolímem, který se odkazoval na prvotní smlouvu o dílo č. RISM/DILO-2022-0009 a kde se využila dobrovolná klauzule ze strany objednatele (tedy města) dle čl. V odst. 7 a následně zvýšila cenu nedokončených částí díla o dalších 15,1%, tedy cca 5,527 mil. Kč + DPH. Zde tedy ze svého pohledu vidím, že ač se tedy nejprve dle dodatku D1 a D2 už sanuje nárůst cen kvůli inflačním faktorům a válce na Ukrajině, následně se ještě dle dodatku D3 rozšafně v plné výši uplatní dobrovolné navýšení objednatelem. Zdá se mi to, nebo to není úplně čisté? Ano, byly externí vlivy, ale proč město nemohlo vyjednat kompromisní dohody nebo si lpět na své, dle smlouvy akceptovatelné pravdě a cenu neměnit. Prostě proč nebýt „haur“, když máme jako město rozpočet extrémně deficitní, že ? Každopádně ve smlouvě byla klauzule o ceně nejvýše přípustné a vše do 31.12.2022 mělo být neměnné (až na vícepráce, méněpráce, záměny). Součástí smlouvy o dílo je i dle čl. III bodu 8 deklarace, že smluvní strany prohlašují, že plnění podle smlouvy není plnění nemožným a že smlouvu uzavírají po pečlivém zvážení všech možných důsledků. Je nelegitimní mít podezření, že vzhledem k osobní a majetkové provázanosti radního města s nakonec vysoutěženou firmou mi to může iknklinovat k interním dohodám a nakonec  třeba ta nejlevnější firma je po všech zmíněných dodatcích nakonec ta nejdražší? To už však nikdo nedokáže rozklíčovat, zda se všem měří stejným metrem. Jedno je však zřejmé – z veřejných peněz krev správcům neteče a nakonec z původních vysoutěžených cca 46,9 mil. Kč+DPH  je nynějších zasmluvněných cca 56 mil. Kč+DPH, což činí nárůst přes 19% z původní ceny.  A co, vždyť je to asi jen „hloupých více než 9 milionů bez DPH, pro město ve finanční „kondici“ prostě „drobáčky“ , aneb klasika:  


To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou.


Uvědomuje si vedení města, že tímto dějem pravděpodobně znechutí další účast uchazečů ve výběrových řízeních, protože toto podezřelé chování vyvolá v dalších uchazečích dojem, že dělali jen křoví a že vlastně se stanovenou vysoutěženou cenou se dá hýbat ještě na základě předem nejasných kritérií, které jsou i mimo rámec veřejně přístupné smlouvy o dílo? Proč si pak starosta města veřejně stěžuje, že se mu do výběrových řízení (třeba na bytové domy na Na Berlínku) žádný „štrůdl“ zájemců nehlásí? 
Úplně „super“ z dvorského mocenského hlediska je situace, kdy se tady několik miliónů dobrovolně vyvede v rámci jednoho projektu (kterých bude obdobných pravděpodobně více), a současně se občanům „smrkne“ zlomeček částky na participativní projekty, kde občané musí tvrdě zodpovídat dle pravidel každý svůj návrh - tu umístění lavičky, tu prvku dětského hřiště, tu doplnění zeleně či lávky přes potok a kde je mezi těmito projektu násobně větší konkurence než při zadávání veřejných zakázek v zjednodušeném podlimitním řízení. Mnoho laviček a dalšího  by se za ušetřené peníze postavilo. Mnoho. To snad musela být pro představitele města i legrace, nechat občany handrkovat se o „drobky“. Přesně takto si představuji, že stejným pocitem zmaru vznikaly v minulosti defenestrace.
     

Zatímco orgány činné v trestním řízení bdí, dvorští Kazisvěti nevalně spí….


Uvědomujete si, že pokud při stavbě Mayerovy továrny dojde k navýšení o podobnou procentuální výši jako u jiných projektů, tak vzduchem létají stamiliony z (prázdné) kapsy města ?
Zároveň bych zcela jasně řekl, že přestavba bývalé školy Komenského je ale nakonec jedna z několika staveb ve DK, která alespoň stojí a roste, kde chlapi na stavbě podávají výkony (jako jedni z mála), za které snad byli i zvýšením ceny náležitě odměněni a která bude snad sloužit nejen osazenstvu úřadů, ale i návštěvníkům úřadu. Pravděpodobně nakonec město i něco ušetří za absenci nájmů jednotlivých odborů v komerčních soukromých objektech, ekonomická návratnost bude však dlouhodobá, ale budiž. Více skutečných zrealizovaných staveb různého pestrého ražení - ale za jasně od prvopočátku zřetelnou cenu, než pár šílených projektů, kde jen v projekci „zahučí“ desetimiliony a pak město zjistí, že na to nemá, nebo že se zase spletlo.   
       
Nelze opomenout ani další nešvar DK - hojnost personálních náborů např. na odboru rozvoje, investic a správy majetku (RISM) , kde dochází k náboru bližních nejmenovaného místostarosty, čímž se definuje vztah ke správě majetku města daného místostarosty. Pravděpodobná legitimizace přes personální oddělení, které dostalo pouze úkol, podstatu problému neřeší. Nejde o konání ve prospěch celku, ale o „zadrápnutí“ si vlastních zájmů na stěžejním odboru nutnému k ovládnutí penězotoků města. Jak si jinak vysvětlit opakovanou snahu o upíchnutí na  různé pozice např. u madam „B“, které bylo vybráno nakonec s pedagogickými zkušenostmi z mateřské školky (nic proti paním učitelkám) umístění na odboru RISM či přímo přítelkyně mocipána - madam „V“ na stejném odboru? Na odboru RISM se určitě neztratí ani nebudou vyčnívat, ale opravdu je třeba vytvářet umělou zaměstnanost a chovat se jako „tenkrát“ a „pod pultem“ nabízet „teplá“ místa ve státní správě? Je pak výsledkem personálního obsazování fakt, že se snižuje outsourcing služeb u externích subjektů, nebo jede vše ve starých kolejích a na městě někomu dáváme „trafiku“, přičemž investované mzdové náklady by jinde posloužili efektivněji? Kolik různých vnitřních personálních zájmů naši pánové mocipáni mají ? Nepřestavuje se pak nakonec bývalá škola Komenského pro hojné personální nábory spřízněnců vedení města? Vůbec je zajímavé jak v době překotné elektronizace, digitalizace a nástupu umělé inteligence, vzdálené správy dat a automatizovaných úkonů vedení města navyšuje personální stavy a má potřebu dalších budov pro umístění lidí. 

Chceme snad dopadnout jako Rokytnice nad Jizerou, kde neuváženými rozhodnutími (podnikatelskými záměry) byla prodána velká část majetku obce v dražbě či jako obec Prameny, kterým nevyšel další podnikatelský záměr? My se o podnikatelský záměr ani nepokoušíme, investice do „Mayerky“ je jen nákladovou položkou, pomineme-li prázdné fráze do investic do obyvatel a o tom, jak peníze padají z nebe, jen je potřeba je posbírat. Městu se kdysi dávno přezdívalo český Manchester svých mohutným funkčním textilním průmyslem, a moje obava a částečná vize budoucna je, aby se městu nezačalo říkat český Detroit – symbol bývalého rozmachu a současného úpadku a apokalypsy, které slouží jako vztyčený prst pro další sídla, aby spoléhaly hlavně na sebe. A přitom město DK nemá žádné neovlivnitelné papírové nevýhody – geografické a demografické limity - není se prostě na co vymlouvat.

Věřím, že nejen zástupci opozice, ale i zastupitelé ze stejné či koaliční partaje jako hlavní protagonista projektu, mají svůj rozum, že se nejedná o němé hlasovací automaty a upřednostní zájem města nad personální propojeností s propagátorem akce. I v sedmičlenné radě města jsou možná čtyři lidi, kterým jde z mého osobního pohledu alespoň částečně o dobro věci, jen nejsou tak viditelní jako část zbylých křiklounů a asi se občas nechají táhnout. Bohužel člověk ve vedení města nejvyšší, který se na vše dívá, tak se tváří a chová jako že nic nevidí. Slabošské, smutné – leč dokreslující kulturu moci ve vedení města, kdy je třeba legitimizovat stále se nabalující průšvihy a rozdávat úsměvy na všechny strany.  Ideální na funkci pokladače věnců – zde není třeba žádné vizionářství, stačí naučený výraz a fráze. Část politické kultury vládnoucí strany mi připomíná píseň Colorado od skupiny Kabát, v případě neznalosti doporučuji požádat o názorné předvedení písně dvorskou skupinu Vaťák.
Jistým návodem, který by bylo dobré v nenásilné formě vyzkoušet na hříšnících skýtá text z pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele, cituji : 


„Snad na to v Půlnočním království už brzo přijdou.
My se oklamat nedáme.
V naší zemi to Kazisvět jen zkusil.
Panebože ti ho hnali! Všichni lidé. 
Čeledíni, nádeníci.
Všechen lid. Kdo se k tomu přichomýt.
Žádný samet!
Se zbraněmi, někteří i beze zbraní. 
S holemi a sudlicemi,
vidlemi i kosami. Hnali ho a zpívali si. 
Ach to byla nálada!
Nakonec mu naložili pěkných pár ran na záda.“


Do budoucna by ve Dvoře Králové bez „Kazisvětů“ bylo dobré si zvolit přínosnější priority pro občany města a třeba dokončit myšlenku přesunu knihovny Slavoj do nových prostor či rekonstrukci autobusového nádraží, koupaliště a dalších nohami na zemi stojících projektů včetně méně viditelných infrastrukturních, nákladných projektů. Jen upřímně prosím, vše organizovat s cílem smysluplnosti a uměřenosti investovaných prostředků a prosím v případě knihovny, aby prioritou byla klasická funkce klasické knihovny vč. souvisejících funkcí a v případě autobusového nádraží funkce autobusového nádraží lokálního charakteru (absence křížení s leteckou, železniční, lodní a podzemní dopravou) vč. např. veřejného WC , ať nemusí cestující spoléhat na přítomnost vedlejších „nákupáků“. Ty požadavky zní asi hloupě samozřejmě, skoro infantilně,  ale po zkušenostech už je člověk opatrnější a radši zopakuje samozřejmé, většinou lidí automaticky vnímané. Inspirací a rozpracovaných projektů máme opravdu hodně, jen to chce stát nohama na zemi.

Jsem si vědom, že je poměrně nešikovné bojovat proti něčemu tak „ctnostnému“, jako je kultura a vyžití pro obyvatele města, ale právě zařazení projektu do tohoto balíčku a zároveň výše investice z mého pohledu kryje tu podstatu nesmyslnosti investiční akce. Cílem „Kazisvětů“ není projektem vyplnit nějaký hlad či díru v potřebách lidí, cílem je spustit obrovský projekt a v přípravné a investiční části se zaškrábnout, ono by pak něco za nehty mohlo zůstat…  Je to projekt, který by svým přínosem absolutně neeliminoval své nedostatky a neuměřenost k možnostem města.  

Veřejné mínění je nakloněno rozumně uvažujícím projektům. Pokud bude vedení města, resp. pár jeho elementů, stále stát za svým pohledem pokrouceného uvažování, dojde pravděpodobně k radikalizaci nálad ve společnosti a tento typ nenásilné radikalizace, kde podstatou je hledání pravdy a odstraňování příčin nesmyslů a křivd, je pro občanskou společnost přínosem. Přesto nedoporučuji „Kazisvětům“, kteří už nedokáží společnosti nic nabídnout, ale jen ze společnosti systematicky brát, aby to dělali a moje doporučení je, aby v tichosti a pokojně odešli do civilu a začali se živit něčím, kde nebudou škodit okolí, sobecky řečeno aspoň ne Dvoru Králové. 


Znovu zdůrazňuji, že i tento dopis Vás má informovat o situaci, kdy pokud budete hlasovat i v rámci zastupitelstva pro návrhy v rozporu s právně kvalifikovaným ustanovením (a je jedno zda úmyslně či nedbalostně) a dojde ke vzniku škody na majetku obce, přičemž jste v době hlasování měli k dispozici dostatečné informace, abyste mohli tento důsledek předpokládat, přímo porušíte povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení §220 příp.  §221 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Trestný čin však může být i ve vztahu k veřejným zakázkám (§ 256 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži; § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži) nebo při čerpání dotací ze zdrojů EU (§ 260 Poškození finančních zájmů Evropské unie) a podobně. I přes tato jasně srozumitelná ustanovení, Vás vážení zastupitelé jako občan a soukromá osoba žádám, používejte rozum a nenechte se zmást našeptávači se svými interními temnými plány. Nic jako kolektivní imunita v politice a právní rovině neexistuje, princip kolektivní viny však v rovině lidské ano. 

Předpokládám, že ze strany „potrefených hus“, kde popisuji interní poměry, nepravosti a nelogičnosti chodu města se stanu nepohodlným, možná „práskačem“, pravděpodobně veřejným nepřítelem, vyvrhelem, řezníkem, ale nemyslím si, že tajit, tutlat, dívat se jinam může vést dlouhodobě ku prospěchu chodu města a života obyvatel. Jen deklaruji, že do nyní jsem byl bezúhonný a ani body na kartě řidiče mi nechybí.  

Pro budoucnost města je však také extrémně důležité poděkovat všem odpovědným zástupcům města, odpovědnému personálu, zaměstnancům, lidem a organizacím, kterým není osud a budoucnost města lhostejný a kteří si z chodu města nedělají jen „dojnou krávu“ a lehký zdroj obživy. Důležité je si také jejich práce pro Dvůr a jejich „srdce bijícího pro Dvůr“ vážit. Záleží pouze na nás všech, jaká bude budoucnost města a zda nesklouzneme špatnými rozhodnutími zvolených do skupiny outsiderů s nálepkou sociálně vyloučené oblasti, přičemž původci škod už budou za sedmero kopečky a sedmero řekami.

Použiji oblíbená slova hlavního protagonisty a spřádače plánů : „Jde nám přece všem o Dvůr, ne ?“ A rovnou mu i virtuálně odpovím : „Na rozdíl od vás ano !“ 

Zajímavé bude sledovat tuto hořkou epizodu historie města v kontextu doby. Pokud se kritika konání města dostane na seznam překážek stojících v cestě velikášství vedení města a pokud obyvatelé začnou vyvíjet tlak na kvalitní výkon volených zástupců, měla tato etapa smysl. Pokud chtějí megalomani další konfrontaci s realitou, nechť jí dostanou, jejich konání a postavy jsou obsahově vděčné. 

Cílem však je dostat myšlení města na realistickou úroveň a nezmařit si tím na věky další rozvoj města. 

S přáním zdaru všem rozumně uvažujícím

Ondřej Mikeš


Příloha : Srovnání akce Mayerka DK a UFFO TU - hrubé kalkulace




Související články
Ondřej Mikeš - Analýza studie obchodní a finanční proveditelnosti Mayerovy továrny části A
Vaše komentáře

Přečteno 2309x