O víkendu si přispíme, přejdeme na zimní čas. Proběhla zároveň první národní debata o zrušení střídání času

Dopadům zrušení střídání času a zavedení jednotného evropského času se věnovali odborníci z různých oblastí života při workshopu konaném ve čtvrtek 24. října 2019 na půdě Ministerstva dopravy. O rozhodnutí členských států EU mj. debatovali Petra Holubičková z Ministerstva dopravy, fyzioložka Alena Sumová, ekonom Lukáš Kovanda a sociolog Jan Burianec. 

Vyzdvihli význam férové celospolečenské diskuse o příklonu k letnímu, nebo standardnímu (tzv. zimnímu) času a vyzvali k hledání co nejlepšího řešení. Paní Holubičková seznámila přítomné se současnou situací v Evropské komisi ohledně schválení termínu zavedení celoročního času, která nahrává většímu časovému prostoru pro národní diskuse.

Zrušení střídání času provází i politická debata o příklonu k jednomu ze dvou časů. „Pro nás v České republice a i v jiných členských státech EU je prioritou harmonizace jednotného času v okolních státech, abychom neměli odlišný čas v každém státě. To by pak mělo dopad na spoustu ekonomických sektorů a doprava by byla jedním z nejpostiženějších sektorů. Musely by se upravovat letové, železniční a autobusové řády dle časových pásem jednotlivých zemí. Pro Českou republiku je tak prioritou dohoda,“ říká k tomu Petra Holubičková, vedoucí Odboru koordinace záležitostí EU Ministerstva dopravy. 

„Z ekonomického hlediska je jasně patrné, že střídání času je nevýhodné a nemá takový přínos, jaký mohlo mít před desítkami let. Spousta studií od 70. let 20. století ukazují, že střídání času zvyšuje spotřebu elektrické energie. Takže argument úspor energií, kterým se zavedení střídání času obhajovalo v Československu, už dnes neplatí,“ zdůraznil hlavní ekonom společnosti CZECH FUND Lukáš Kovanda. „Dnes je v České republice úspora 0,06% elektrické energie. Vyjádřeno v penězích, toto číslo představuje úsporu 50 milionů korun, což je pouze jedna tisícina tuzemského HDP,“ doplnil.

Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR se zase zaměřila na zrušení střídání času z pohledu biorytmu člověka. „Ponechání trvalého standardního (zimního) času poskytne lepší seřízení našeho časového biorytmu s denní dobou a z neurologického hlediska má pozitivní dopad na zdraví člověka. Alternativou k zavedení jednotného času je posunutí střídání letního času, protože současný letní čas trvá od března do října a to není léto,“ řekla zástupkyně akademické sféry. 

Podle výzkumu agentury STEM/MARK 65% respondentům střídání času nevyhovuje a stejné procento vzorku by střídání zrušilo. „44 % lidí se kloní k zavedení trvalého letního času, 24 % k trvalému standardnímu (zimnímu), ale 31 % má obavu z toho, že se evropské státy nedomluví a je riziko, že každý stát bude mít vlastní čas. U výběru času a u celoevropské shody na jednom řešení tedy panuje v české společnosti rozpolcenost,“ připomněl Jan Burianec z agentury STEM/MARK. 

Zda ČR přistoupí k „zimnímu, nebo letnímu času“, by mělo být stanoveno na základě diskuse a analýzy dopadů. Diskuse na toto téma bude pokračovat.

Na celý záznam workshopu i prezentace hlavních řečníků se můžete podívat v tomto videu: